vycházky

 Konečně po dlouhé době výlet na Pálavu - Dívčí hrady 1/2011

První teplá lednová neděle - to nemůžeme zůstat doma! První výlet bez Nesse. Celý pobyt Nessíka u nás ho doprovázela velká zima, a to jsem mu slibovala, jak se v Česku ohřeje! Asi si tu zimu sebou do Česka dovezl a pak zpátky odvezl...... Konečně teplo jak na jaře, naháče jsme nemuseli ani oblékat. Vydali jsme se z Klentnice nahoru, jen malá zastávka na focení  - Aninka s Aishou si našly vyhřátý kámen sluníčkem - zapózovaly (to Ania ráda nejen na výstavách) a šlo se nahoru na zříceninu.

Ušli jsme asi 10 km, březí Berunka s námi, vůbec jí běhání nevadilo. Z Pálavy jsou krásné výhledy na okolí, těmi jsme se opravdu kochali.

Výlet přes pole a kopečky z Knínic do Bohutic 10/2010

 Jeden z hezkých říjnových sobot se nedal využít jinak, než dlouhou vycházkou v přírodě. Tentokrát jsme zvolili cestu přes pole, abychom mohli lépe kontrolovat naši lovkyni lesních zvířat – Aishu. Měli jsme daleký rozhled, viděli jsme na Pálavu, ale i do Rakouska. Pejsci se na sluníčku pěkně vyhřívali.  Cestou jsme nafotili několik fotek. Měli jsme v nohách 10 km, pobíhající psi kolem nás uši ještě více.                                                                                                                                  

Aisha s Berunkou v Beskydech  9/2010

Pánská část naší rodiny si udělala výlet do Beskyd, kde chtěli dělat vyjížďky na kolech po okolních horách. Vzali sebou Aishu, ta ráda běhá u kola, pořídili jí spociální držák ke kolu, aby ji nemuseli vést v ruce. Berunka jela také, ovšem ne běhat, ale za babičkou pěkně ztrávit čas na jejím gauči za donášení piškotků a jiných laskomin.

Denně dělali túry, Aisha pomohla Honzovi překonat šestikilometrové stoupání na Lysou horu, neustále totiž musí táhnout. Jeden den si ale zranila nohu, nařízla si vrchni vrstvu polštářku. Odmítla chodit, tak jí museli sehnat auto, které by jí dovezlo dolů do údolí. Doma u babičky si hrála na velkeho maroda, nechtěla nic dělat jen ležet u televize. Přijela se na ní podívat jedna známá veterinářka Petra. Torzo polštářku jí odstřihla, namazala mastí a zavázala. Nařídila 14 dní klid. Po třech dnech byl polštářek zahojen, jen bylo vidět, že kůže se musí dotvořit. Už opět běhá venku, jakoby se nic nestalo. Myslím, že se peruánům vše rychle hojí, pokud jsou jinak zdraví.

  Výlet na Helfštýn 12/2008

    Prosincové tmavé a zasmušilé dny většinou nelákají k dlouhým vycházkám. Adventní neděle 7.12.2008 nebyla výjimkou. I přes nehezké deštivé počasí jsme se vydali s našimi přáteli psími i lidskými na výšlap na zříceninu hradu Templštýn blízko Ivančic. Brali jsme ji jako socializaci pejsků různých ras a pohlaví mezi sebou. Mohli jste vidět peruánské nahaté holky (momentálně oblečené) Aninku a Berušku, osrstěnou Aishu, něm. ovčáka Antara, luisianskou leopardí holku Danu, labradorku Andy a borderáka Deniho. Běhali kolem nás hezky navolno.

Vyšli jsme sice brzy po obědě, ale na hrad to není zrovna kousek a také se začíná v tomto ročním období brzy stmívat. Nejnáročnější kus cesty – prudké stoupání k hradu – jsme absolvovali v šeru, cestu dolů už ve tmě. Trochu jsme se báli, aby někdo nesklouzl dolů do strže, ale pejsci běhali nahoru a zase dolů jako srnky. Zřícenina vypadá velmi romanticky, výhled do kraje nebyl díky tmě jasný. Pohled na usínající krajinu a blikající světýlka v dálce však stál za tu námahu.  V nohách jsme měli dobrých 11 kilometrů, naši čtyřnozí ještě více.